| Poloha | Podnebí | Příroda | Hospodářství | Kultura |
| Historie-pamětihodnosti | Současné pozoruhodnosti | Zajímavosti-zvláštnosti | Významné osobnosti | Rekreace |
Město H u l í n - okres Kroměříž, bývalý kraj jihomoravský, dnes kraj zlínský.
PSČ - 768 24
UTO - Kroměříž - 573
Pozn. Obec stejného jména v ČR - zřejmě podstatně menší se nachází u Sedlčan ( Příbram )
Počet obyvatel: 7 900 ( 1989 )
Město vlastní znak ( z r. 1973 ) a také prapor ( z r. 1994 ) oba atributy schválené vládou ČR, heraldické návrhy obou zpracoval olomoucký heraldik Jiří L o u d a.
1. Poloha: Město leží na obou březích řeky Rusavy, pramenící v nedalekých Hostýnských vrších. Řeka Rusava je levobřežným přítokem řeky Moravy. Město leží v nadm. výšce 189 - 200 m n.m. a tvoří důležitou křižovatku jednak na, železnici - na trati Břeclav - Přerov a Kojetín - Bystřice p.Host., které prakticky kopírují stejně důležitý silniční tah a sice státní silnici č. 55 Přerov -Uh. Hradiště se silnicí okresního charakteru č. 432 Kroměříž - Holešov. Hulín patří k úrodné Hané - resp. k jižnímu cípu této oblasti, na východě hraničící s Valašskem. O původ místního názvu se vedou spory :
a) Z doby, kdy byla celá krajina zatopená, dal jistý král Orro, který tuto krajinu opanoval - zapíchnout hůl - severně od Napajedel - do bahna. Po opadnutí vody dal vystavět město, kterému dali jméno Hulín.
b) Někteří badatelé uvádějí, že jméno vzniklo z osobního jména Ula - tedy Ulín s dialektickým "h" - tedy Hulín,
c) Konečně místní rodák PhDr. Prokop Zaoral, po dlouhém studiu o počátcích Hulína dochází k výkladu, že jde o domácké jméno, vytvořené od cizího jména - Ulricus tedy Oldřich a že by se tedy dalo toto jméno vykládat jako Oldřichův hrad a tohoto zakladatele sídla ztotožňuje s českým knížetem Oldřichem, který v rozmezí let 1017 - 1021 dobyl od Poláků Moravu. Protože tato hypotéza zatím nenašla erudovaného oponenta, je možno přikloniti se k této verzi.
Kdy naše město vzniklo - není spolehlivě doloženo. První písemná zmínka se váže k roku 1224, kdy český král Přemysl Otakar I. zde vydal dvě nesporné listiny pro Opavu a Přibyslavice. A protože zde dlel s početnou výpravou, jejíž složení jmenovitě je v těchto listinách uvedeno jako svědci tohoto aktu, lze právem soudit, že dlel zde na hradu či tvrzi, rozkládající se zhruba v místech dnešního kostela na ostrohu chráněném vodními příkopy.
2. Podnebí: Mírné, v porovnání s ostatními okresy na Moravě naleží naše město mezi teplejší okresy. Nejvyšší roční teploty panující koncem července - zač. srpna 30 až 37 °C. Nejnižší v lednu klesá na -16 až -20 °C. Roční dešťové srážky 770 - 830 mm. ( Rok 1997 byl zcela mimořádný, město bylo postiženo velmi intenzivní povodní označovanou za 100 letou povodeň.)
3. Příroda: Rovina, půda velmi vhodná pro pěstování řepy-cukrovky, ječmene pro sladovny, na okraji katastru zbytky lužního lesa převážně buk, habr, jilm - řidčeji dub, jehličnany. Nepatrně zajíci a bažanti, v důsledku chemizace zcela vymizela donedávná hejna koroptví, naproti tomu postupně se rozšiřují dravci. Kuriozitou možno označit, výskyt bobrů, kteří se k nám dostali při povodni v roce 1997 zřejmě z horního toku Moravy či jejich přítoků.
4. Hospodářství: Vyspělé zemědělství - prosperující Zemědělské družstvo ( nyní - a.s. ), zbytek býv. Státního statku přeměněn na Družstvo vlastníků - t.č. před likvidací pro špatné hospodářské výsledky, rozmáhá se soukr. sektor.
Současně dva strojírenské závody - PILANA a.s.zabývající se výrobou pil a nástrojů na zpracování dřeva, přidružena slévárna na přesné lití tzv. metodou vytavitelných modelů umožňující vysokou úsporu dalších obráběcích prací a dále podnik TOS ( tov. na obráběcí stroje ) produkující svislé soustruhy ( karusely ) frézky či kompletní obráběcí centra.
Po r. 1989 celá řada drobných podnikatelů - stolaři, zámečníci, výroba ortoped. potřeb ( ortézy ), těžba štěrkopísku., výroba a rozvoz betonových směsí, traťová strojní správa ČD a další.
5. Kultura: Zcela nedávno byla tzv. místní kultura na solidní úrovni, fungoval ochotnický soubor produkující nejen činohry, ale též operety, pěvecké sdružení SMETANA - mužsky sbor, dětské pěvecké soubory na místní ZDŠ. Místní Lidová škola umění vychovala celou řadu hráčů - z nichž doposud působí zde i na. mezinárodní úrovni dechový orchestr "Morava". Starší hráči vyšlí z této školy založili dechový orchestr
"HULÍŇANÉ".
Současně divadelní ochotníci nehrají, po přeložení učitele hudební výchovy na ZDŠ zatím činnost dětského pěv. neobnovena.
6. Historie - pamětihodnosti: Jak již shora uvedeno Hulín byl původně zeměpanský, teprve v r. 1261 přechází jako dar
olomouckému biskupovi Brunovi a od té doby je jeho historie spjata na dlouhou dobu s olomouckým biskupstvím, později arcibiskupstvím ( od r. 1777 ) a stává se součástí panství kroměřížského - prakticky až do sklonku feudalismu.
Z pamětihodností nutno uvést v prvé řadě kostel, zasvěcený sv. Václavu - patronu země české. Datum jeho založení neznáme, avšak v pamětní knize hulínské fary, pořízené hulínským písařem Samuelem Tupáčkem čteme následující záznam:
" ... Kostel jest Léta páně 1000 vystavěn tak, jak zápis v kostele na zdi ukazoval, kterýžto potom při vylíčení kostela okolo roku 1694 zalíčen a zamazán jest byl a žádnej ho zasej, snad z nedbalivosti obnoviti nedal .... "
Kostel ten postaven je v ose východ - západ a z jeho původní románské podoby zachovala se západní část lodi. Skutečnou architektonicky vzácnou památkou je však portál v severní zdi, který původně zdobil hlavní vchod do tohoto kostela. Protože chybí jakékoliv písemné prameny o této stavbě a jejím dokončení, je nezbytné alespoň pro přibližné časové zařazení této vzácné stavební památky uchýlit se k analogickým stavbám. V odborné literatuře je uvedeno, že souvisí s pozdně románskou tvorbou jihozápadního Německa a Alsaska - tedy zhruba od zač. 12. století až do poloviny 13. století. A v té souvislosti uvažuje se o možnosti pobytu již zmíněného krále Přemysla Otakara I. v r. 1224 v Hulíně a jeho početné doprovodné družiny - v níž byl mimo jiné též biskup Robert a že se pravděpodobně tenkrát dostavili k dokončení stavby tohoto kostela a jeho vysvěcení. Jde však pouze o hypotézu v případě, kdy písemné prameny mlčí a archeologický výzkum nebyl proveden.
Obyvatelstvo se převážně zabývalo zemědělstvím, jinak se v místě připomíná již r. 1586 cihelna. Zásadní vliv na změnu života našich předků měla však výstavba tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda v r. 1841, která spojovala sídelní město Vídeň s Haličí a která při její výstavbě a následujícím provozu umožnila nový zdroj výživy a otevřela cestu do okolního světa v doposud nebývalé míře. Následující bouřlivý rok 1848, kdy v sousední Kroměříži zasedal říšský sněm zaznamenáváme v místě čilý ruch, neboť téměř všichni poslanci ("páni deputovaní") přijížděli vlastně do Hulína vlakem a odtud v kočárech místních povozníků putovali do Kroměříže.
Výhodná poloha našeho města a nové směry v polním hospodářství v době národního obrození přiváží skutečně první průmyslový podnik - tzv. starý cukrovar - postavený v r. 1862, dále v r. 1910 druhého místního cukrovaru tzv. Rolnického akciového cukrovaru a v témž roce byla v místní cihelně postavena městská elektrárna. Po delší době, teprve v r. 1934 byl v místě uveden do provozu další průmyslový podnik - První moravská továrna na pily a nástroje - Josef Studeník - která po všech peripetiích při znárodnění, reorganizačních změnách funguje doposud pod firemním označením "PILANA" a.s. Dalším závodem, který našel své sídlo v místě byla firma, Elektromotor "SKRAT", která přichází do Hulína na podzim r. 1938 - s původním zaměřením jako opravna výrobků této firmy s původním sídlem v Zábřehu na Moravě. V důsledku záboru tzv. pohraničí v r. 1939 byla však do Hulína přenesena také jeho hlavní výroba - výroba elektromotorů a praček. Tento podnik byl pak po roce 1945 základem nově budovaného závodu "MEZ" - Moravské elektrotechnické závody s určením pro výrobu trakčních motorů pro pohon kolejových vozidel, později přejmenovaný na "ZPS" - Závody přesného strojírenství, dnešní podnik "TOS" - Továrny obráběcích strojů, který zde funguje doposud.
7. Současné pozoruhodnosti: Jak bylo již uvedeno město bylo při povodních v roce 1997, které nemají pamětníka, velmi citelně poškozeno. Podle evidence bylo vodou poškozeno celkem 240 domů, z toho neobyvatelných 35 domů. Zaplavené území představovalo 146 ha a dalších 117 ha polí, rybníků a lužního lesa v našem katastru. S těmito škodami se město a jeho obyvatelé dokázalo poměrně rychle vypořádat. V současné době kromě oprav zaplavených domů byl obnoven povrch státní komunikace č. 55 v průtahu městem, pro zvýšení bezpečnosti chodců jsou dále budovány tzv. zpomalovací ostrůvky na 6 přechodech, neboť městem projíždí až 20000 vozidel/24 hod a plánovaný obchvat Kroměříže i Hulína má přinést pokračování dálnice od Vyškova - směr Zlín za Hulínem s odbočkou na Přerov - snad kolem r. 2003 - zřejmě podle finančních možností našeho státu.
Za přispění Červeného kříže byla dokončena v roce 1999 výstavba domu s pečovatelskou službou pro místní starší spoluobčany - kteří mohou uvolnit své stávající větší byty v městských či podnikových domech.
V celém městě byla prakticky dokončena plynofikace.
8. Zajímavosti - zvláštnosti: Pozornost zasluhuje především soustava tzv. Záhlinických rybníků - jejichž větší část leží na kat. území města Hulína. Jsou to 3 rybníky s loukami a část lesa, se zamokřenými místy a drobnými vodními tůňkami, které v tomto souboru vytváří ideální podmínky pro hnízdění ptactva. Ornitology bylo zjištěno více jak 120 druhů hnízdících ptáků a s ptáky, kteří se na tahu zde zastavují dokonce přes 200 druhů. Po rybnících v Lednici je toto nejvýznamnější ornitologická lokalita na Moravě. Její význam v budoucnosti nadále poroste, neboť se neustále rozšiřuje o vytěžené prostory podniku Štěrkovny a pískovny.
9. Významné osobnosti: Mezi významné osobnosti našeho města možno počítat:
- Kryšpín Obrátil *25.10.1819 + 5.12.1892 - starosta města v letech 1867 - 1870, uváděný v literární pramenech jako iniciátor, tzv. Hanáckého banderia, které mimo jiných akcí v místě a okolí v dobách národního obrození - účastnilo se slavností kladení základního kamene k našemu Národnímu divadlu dne 16.května 1868 v počtu 21 jezdců. Údajně pro pestrost hanáckých krojů a krásné koně byli ozdobou úchvatného průvodu Prahou i vlastní slavnosti - včetně vystoupení tehdejšího říšského poslance Františka Skopalíka ze sousedních Záhlinic.
- Bedřich Milota Rozehnal *23.3.1820 + 6.3.1876 - syn hulínského "ranhojiče" Aloise Rozehnala, působil v Brně jako novinář (Týdeník, Moravské noviny, Moravský národní list) byl spolupracovníkem známějšího moravského žurnalisty Jana Ohérala z nedalekých Žalkovic. Tento náš spoluobčan byl blízkým přítelem slovenského revolucionáře Janko Krála, který se zde v Hulíně skrýval po dobu 20-ti týdnů a napsal zde v Hulíně svou báseň "Šahy" - v níž vzpomíná na své utrpení v tomto vězení.
- Josef Pastyřík *1869 + 6.4.1954 - nepatří mezi hulínské rodáky, ale prožil převážnou část svého života ve zdejším městě. Pracoval v živnostenském hnuti, v r. 1913 byl zvolen zemským poslancem. Vydatně přispěl svým vlivem na uskutečnění regulace řeky Rusavy v jejím středním toku přes město Hulín, dále na dokončení scelování pozemků, byl zakladatelem místního Sokola, má zásluhy o vybudovaní městské elektrárny a ve správě obce byl dlouholetým náměstkem starosty.
-P. Albert Jadrníček * 6.2.1879 + 29.3.1968 - římsko-katolický kněz, dlouholetý farář v Hulíně, čestný kanovník kapituly u sv. Mořice v Kroměříži. Narodil se v nedalekém Fryštáku, od počátku svého kněžského působení v Hulíně zajímal se o život mládeže. Patří mezi zakladatele skautského hnutí s nimiž osobně podnikal výlety, organizoval tábory, patří mu nehynoucí zásluha za vybudování ozdravovny pro děti a mládež v Rajnochovicích a pro staré nemocné spoluobčany tzv. "Sociální dům", který městu dnes slouží jako zdravotní středisko.
- Eduard Světlík *16.11.1903 + 8.3.1970 - akad. malíř syn místního železničáře, po studiích na učitel. ústavě v Kroměříži, učil v okolí i v městě Hulíně. Pro hulínské občany zanechal několik svých obrazů např. Hanáckou svatbu, zdobící obřadní síň městského úřadu a také sgrafito na místním nádraží - znázorňující hanáckého jezdce s praporem banderistů.
- P. Vojtěch Rygal *10. 4.1910 + 27.3.1948 - řím. kat. kněz, rodák hulínský, velký milovník přírody (skautoval) a sportu - aktivně hrál kopanou, funkcionář Orla. Byl zastřelen při ilegálním přechodu st. hranice dne 27.3. v Aši.
- Václav Ruprecht * 30.9.1917 + 25.8.1944 - místní rodák, příslušník RAF - 312. peruti - zahynul při operační hlídce nad francouzským městem Dieppe.
- PhDr. Josef Janáček - Dr.Sc. * 9.10.1925 + 20.10.1994 pravděpodobně náš nejslavnější rodák. Působil jako vedoucí oddělení českých a světových dějin v Ústavu čs. a svět. dějin. Z vydaných prací uvádíme:
- České dějiny - doba pobělohorská - 1968
- Století zámořských objevů - 1959
- Vyprávění o Staroměstské radnici - 1964
- Vyprávění o Vyšehradu - 1964
- Jan Blahoslav - 1966
- Valdštejnova smrt - 1970
- Čtyři plavby Kryštofa Kolumba - 1972
- Velké osudy - 1972
- Pád Rudolfa II - 1973
- Ženy české renesance - 1977
- Valdštejn a jeho doba - 1978
- Malé dějiny Prahy - 1983
- Rudolf II. a jeho doba - 1987
- České erby - 1988
- spoluautor díla "Dějiny Československa díl I." - 1980
- spoluautor díla "Dějiny Československa díl II." - 1982.
Ze současné doby stojí za zmínku naši další rodáci a spoluobčané:
- Stanislav Hložek - zpěvák, televizní moderátor atd. (spolu s Kotvaldem svého času hit "Holky z naší školky, Digitální svět" a pod.) Město Hulín bylo též líhní vynikajících sportovců - zejména fotbalistů - například,
- Zdeněk Nehoda JUDr. - dlouholetý hráč Dukly Praha, reprezentant a vynikající střelec, (ME Bělehrad)
- Frant. Zlámal - brankař Slavie a reprezentace, působící doposud v pražské Slavii jako masér a člen real. týmu, dodnes provozuje tzv. sálovou kopanou.
- Radek Drulák - útočník a vynikající střelec SIGMY Olomouc, člen reprez. týmu na ME Anglie 1996,
- Pavel Novotný - obránce a záložník Slávie Praha, rovněž člen reprez. ME Anglie 1996, nyní Sparta Praha,
- Pavel Hapal - záložník Sigmy Olomouc, působící v zahraničí v Německu (Leverkusen) nyní CD Tenerife, fotbalista smolař, který výrazně pomohl české reprezentaci v bojích o účast na ME v Anglii, pro zlomeninu nohy v Anglii se účastnil pouze jako divák.
10. Rekreace, ubytovací zařízení: V místě, bohužel, příliš prostoru pro rekreaci není.
K využití se však nabízí necelé 2 km vzdálené tzv. "Záhlinické rybníky" s přilehlým lužním lesem. Hojně jsou však využívány blízké Hostýnsko-vizovické vrchy, kde se soustřeďuje rekreace našich občanů zejména na Rusavě, v Rajnochovicích,
či na Chvalčově nedaleko Bystřice pod Hostýnem, a to jak pro rekreaci letní také zimní s možností lyžování v nenáročném terénu a s používáním vleků.
Přímo ve městě je koupaliště, s přilehlým minigolfovým hřištěm. V bývalé sokolovně lze hrát tenis a odbíjenou. Je zde místní fotbalový klub - hrající toho času župní přebor, který má k dispozici 2 travnatá a 1 škvárové hřiště.
Ubytovat se je možné např. v Hotelu Centrál u nádraží nebo v ubytovně zřízené nedávno z učňovského internátu podniku TOS
Nedaleko je město Kroměříž, kde jsou zajímavá místa (Arcibiskupský zámek, Podzámecká zahrada, Květná zahrada, nově rekonstruovaná Arcib. mincovna, historické nově upravené náměstí a pod.).
Při návštěvě našeho regionu je pobyt možno výhodně spojit s návštěvou významného poutního místa sv. H o s t ý n a, nedalekého Buchlova či zámku v Buchlovicích, památný Velehrad, průmyslový Zlín s jeho moderní výstavbou zasazenou do zeleně, či nejkrásnější moravské lázně Luhačovice.
1.) Vlastivěda moravská, okr. Kroměříž - Fr.Peřinka 1911,
2.) Hulín - Dějiny a přítomnost města, kolektiv aut. 1974,
3.) Literární místopis Kroměřížska, kolekt. aut. 1995,
4.) Výpisy z místních kronik a zápisů z jednání městské rady a městského zastupitelstva města Hulína.